Odpady
Magistrát města Plzně/ Technický úřad

Třídění odpadů

SKLO

Se sklem se setkáváme v každodenním životě velmi často. Je všudy přítomné a dá se říci, že si jej jaksi více "vážíme" než například papíru.  Zavařovací sklenice si hospodyňky pečlivě schovávají na další použití, různé skleničky slouží k uložení koření, či bylinek. Ale to hovoříme především o použitých skleněných obalech. Sklo nám slouží nejen jako užitkové, ale také pro krásu a potěšení. Sklo je průzračná nebo průhledná beztvará látka, která vzniká vychladnutím křemičitanové nebo jiné taveniny. Lze jej rozdělit podle způsobu využití jako technické sklo (sem patří např. tabulové sklo, obalové, chemické, optické), nebo podle způsobu jeho výroby jako sklo foukané, lisované, lité a další. Na rozdíl od keramických výrobků, které se připravují za studena z pevných surovin a zpevňují se vypalováním, skleněné předměty se vyrábějí ochlazením taveniny (skloviny). Sklovinu tavíme ze směsi práškovitých surovin, která se nazývá sklářský kmen. Sklářské suroviny rozdělujeme na hlavní a pomocné. Mezi hlavní sklářské suroviny patří například písek, kyselina boritá, případně borax, soda, síran sodný, vápenec. Z uvedeného je zřejmé, že podstatnou součástí výroby skla jsou opět přírodní suroviny. Opět zde vyvstane otázka ochrany přírodních zdrojů a přírody vůbec. Z recyklovaných střepů skla se vyrábí především sklo technické.

Jak třídíme sklo?

Tak jako v jiných městech odkládáme sklo do zelených nádob, jejichž obsah může být 240 až 5 000 litrů. Na většině území města se používají nedělené nádoby s horním výsypem a pouze na menší části území městského obvodu Plzeň 1 a Plzeň 4 se používají nádoby s dolním výsypem, které jsou v některých případech dělené na bílé a barevné sklo. V budoucnu je plánováno nahradit nádoby se spodním výsypem za nádoby s horním výsypem, aby byl systém na celém území města jednotný. Sklo je k dalšímu využití předáváno jako směsné, bez barevného rozlišení, neboť tento způsob sběru převažuje.

Patří sem  skleněné nevratné lahve, nepotřebné zavařovací sklenice, různé skleněné nádoby např. vázy, skleničky, okenní sklo, lahvičky od parfémů či kosmetiky (bez kovových uzávěrů).

Zcela určitě do zelených nádob nedáváme keramiku, porcelán, nádoby z pálené hlíny, sklo s drátěnou výztuží, vrstvené sklo, netříštivé sklo, zátky, žárovkové sklo, zářivky atd.

Jak se značí výrobky ze skla

 

 

Zveřejněno: 22. 2. 2016, Sýkora František