Kompost je pracný, ale velmi potřebný

Mnozí zahrádkáři se však zakládání kompostů vyhýbají. Nejčastěji namítají: zabírá zbytečné místo, páchne a je hodně pracný.

Jenže zahrádka bez práce, to snad ani nejde. Však si také každý rozumný a znalý zahrádkář kompost založí.

Ne všechno se ale hodí. Můžeme uplatnit různorodý materiál. Lze kompostovat plevele, posekanou trávu, listí, zbytky zeleniny, kůru, odpadky z kuchyně, slepičí a holubí trus, králičí hnůj apod.

Do kompostu však nepatří odpady, které mohou být kontaminovány těžkými kovy nebo dalšími škodlivými látkami, jako silniční smetky.

Jednotlivé komponenty vrstvíme na hromadu nebo do kompostérů, které si v posledních letech po zásluze vydobyly místo na mnoha zahrádkách. Jednotlivé vrstvy kompostu prosypáváme zeminou s přidáním vápna nebo vápence. Pro správné zrání kompostu je nutné přiměřeně vlhčit a zabránit přemokření.

Hromadu kompostu můžeme také osázet, i když tím přijdeme o část živin. Vhodné jsou zejména okurky, tykve, ale také košťálová zelenina.

Nezapomeňte na převrstvení. Uvnitř kompostu začne působením mikroorganismů rozkladný proces. Teploty dosahují i více než 60 stupňů. Aby kompost stejnoměrně dozrál, je nutné ho převrstvit. Podle druhu použitého materiálu je kompost zralý po pěti až sedmi měsících. Při těžko rozložitelných materiálech, jako je drcená kůra či dřevní hmota, zraje kompost déle.

Ve zralém kompostu, který před upotřebením přehazujeme přes síto, by neměl být už znát původně kompostovaný materiál. Kromě klasického kompostu můžeme připravit rychlokompost. V něm se dosahuje vyšší teploty až do 70 stupňů. Přispívají k tomu biologické urychlovače, které nabízejí speciální zahrádkářské prodejny.