Je možné separací bioodpadu zvýšit komfort a hygienu v domácnostech?

Tato otázka donedávna nebyla v zorném úhlu odborníků, kteří se zabývají systémy odděleného sběru a zpracování bioodpadů. Prvotním cílem je splnit směrnice EU - snížit množství množství bioodpadů ukládaných na skládky na 65 % celkového objemu odpadu do roku 2020 oproti roku 1995 ¹⁾zvýšit podíl recyklovaných odpadů na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000²⁾.

Kompostovatelný sáček a role.
Foto: Tomáš Hodek

Hnití bioodpadu na skládkách způsobuje toxické výluhy, do ovzduší se uvolňuje nepříjemný zápach a skleníkové plyny (metan, CO₂), skládky jsou celkově nestabilní. Navíc celosvětově každým rokem ubývá organická hmota v půdě a pro ČR to platí rovněž. V roce 1991 činil v ČR roční schodek mezi potřebnou a dodanou organickou hmotou do půdy 28%. Za dalších deset let se tento schodek podařilo snížit cca o 7% ³⁾. Pro vyrovnání bilance je proto vhodné přesměrovat bioodpad ze skládek, kde dělá problémy, do půdy, kde je ho třeba.

Kvalitní separace bioodpadu u zdroje, tedy v domácnosti a na dalších místech, kde bioodpad vzniká, je nezbytná pro zajištění efektivního odděleného sběru bioodpadu. Vývoj a výzkum se proto v poslední době soustředil rovněž na technologii pro sběr odpadu v domácnostech.

Ze začátku byl řešen pouze problém jak bioodpad snadno dostat z odpadkového koše. Kdo si doma dává odpad do kyblíku a nosí ho na kompost, mi dá jistě za pravdu, že je to mnohdy nesnadné a dosti nepříjemné. Navíc je třeba koš vymýt, aby nezapáchal. Pro snadné vynášení biokoše byly proto vyvinuty kompostovací sáčky nejprve z papíru a později ze speciální plastické hmoty, která se v prostředí kompostu do 90ti dnů rozloží. Plasty jsou na bázi kukuřičného a bramborového škrobu⁴⁾ a proti papíru mají tu výhodu, že se nerozmočí a celková manipulace s odpadem je pohodlnější.

Řez folií z Mater-Bi v prostředí kompostu - Biodegradace.
Foto: Tomáš Hodek

Intenzivní sběr bioodpadu z domácností u našich jižních a západních sousedů vedl ke snaze separaci dále zpříjemnit. Kompostovatelný plast z hmoty Mater-Bi je paropropustný. Přímo se proto nabízelo využít tuto vlastnost ke snížení vlhkosti bioodpadu. Za tímto účelem se začaly vyrábět „odvětrávané“ koše. S úbytkem vlhkosti se snižují hnilobné procesy, tím se snižuje zápach. Dochází rovněž k úbytku hmotnosti, za týden to může být až 40%. Při intenzivním sběru bioodpadu z domácností, u kterého se platí za tunu materiálu předaného ke zpracování, to může mít reálné ekonomické důsledky. V ČR se výrobou kompostovacích sáčků z hmoty Mater-Bi a technologií pro separovaný sběr zabývá firma HBABio, která hojně využívá zkušeností ze zahraničí, zejména z Rakouska a Itálie.

Výzkum porovnávající použití různých nádob pro separaci bioodpadů provedený Mikrobiologickým institutem University v Innsbruku pod vedením Heriberta Insama potvrzuje příznivý vliv „odvětrávaného“ systému na celkovou hygienu prostředí⁵⁾. Ve výzkumu byly porovnávány 3 různé systémy sběru. První systém používal speciální koše Bio-Mat Combi (BS-COM) které slouží jako držák kompostovacích sáčků z Mater-Bi. Koše jsou opatřeny víkem a je možné je zavěsit na dvířka kuchyňské linky nebo je lze volně postavit podle potřeby tak, aby nezabíraly zbytečný prostor v kuchyni. Další systém používal uzavřené kuchyňské koše (BS-BK) do kterých byly použity kompostovací sáčky vyrobené z kompostovatelného materiálu Mater-Bi. Třetí verze byla realizována s polyethylenovými sáčky, které byly uzavřeny v kuchyňských koších (PE-BK). Bioodpad skládající se převážně z kuchyňského odpadu byl sbírán na sídlišti a distribuován v 15 replikách od každé verze. Po třech, sedmi a 14 dnech se u každého systému sledoval úbytek hmotnosti, vzhled a množství kolonií životaschopných mikroorganismů (cfu – colony forming units). Odpad byl analyzován plotnovou metodou na agarových plotnách se sladovým extraktem a dichloran-glycerinem, které byly umístěny na víka nádob.

Domácí systémy odpadkových košů na bioodpad.
Foto: Tomáš Hodek

Po třech dnech skladování byl zjištěn průměrný úbytek hmotnosti o 15% u systémů BS-COM. Po sedmi dnech byl průměrný úbytek hmotnosti bioodpadu u BS-COM nádob 32% ve srovnání s 3,7% a 3,8% u BS-BK a PE-BK, uvedeno ve stejném pořadí (viz obrázek). U systému BS-COM měl úbytek hmotnosti jednoznačnou souvislost s hodnotami cfu (p<0,01). Průměrná množství vzduchem přenosných plísní byla nižší u BS-COM ve všech třech dnech průzkumu. Významně nižší cfu bylo zjištěno po jednom týdnu (p<0,01), zatímco množství plísní u PE-BK se zvýšilo.

Výzkum tak v podstatě pouze potvrzuje celkově nastavenou koncepci nakládání s bioodpadem. Pokud odpad uzavřeme do skládky nebo doma do odpadkového koše, výsledek je pořád stejný: hnití, zápach, plísně a další nepříjemné průvodní jevy. Je proto třeba umožnit bioodpadu tlení za přístupu vzduchu a to jak doma, tak při dalším zpracování. Cílená separace odpadu do speciálních nádob tak dokáže dát bioodpadu potřebné podmínky, aby v domácnosti neobtěžoval. Vytříděný odpad lze pak snadno uložit do sběrných nádob nebo lépe do domácího kompostu.

Domácí kompostování velmi efektivně přispívá ke snižování obsahu organických hmot v komunálním odpadu. Organický odpad se zpracovává přímo v domácnostech, pro města a obce jsou náklady na jeho vytřídění a zpracování nulové. Podpora domácího kompostování je tak určitě jednou z cest, jak snížit množství bioodpadu ve směsném komunálním odpadu.

Literatura

1. Zákon 185/2001 Sb., Plán odpadového hospodářství ČR (MŽP 2003) a směrice 99/37/CE
2. Plán odpadového hospodářství ČR (MŽP 2003)
3. Antonín Slejška, Význam oraganické hmoty v půdě (Biom.cz 11.11.2002)
4. Více informací na www.hbabio.cz
5. Possible weight reduction and hygienic benefits through the ventilated bioMat® Combi-system and Mater-Bi BioBags? (Mag. Susanne Klammer, May / June 2002)

Zdroj Tomáš Hodekwww.ekolist